Řím - Pantheon

Pantheon

Na Piazza della Rotonda stojí uprostřed fontána od Giacomo della Porta z r. 1575. Uprostřed bazénu nechal papež Klement XI. umístit v r. 1711 obelisk. Monolit z červené žuly je 6,43 metru vysoký a pochází z Egypta z období vlády Ramese II. (13. st. př.n.l.) z Heliopole. Neví se, kdo jej nechal do Říma dovézt, ale byl později použit v chrámu Isis na Campus Martius. Náměstí a okolní uličky koncentrují výborné kavárničky, prodejny zmrzliny a pizzerie. Gastronomické delikatesy můžete ochutnat např. v Rossi delicatessen v č. 4 přímo na náměstí nebo si dát výbornou kávu v Tazza d´Oro ve Via dei Pastini.

Pantheon tvořil střed starověkého Říma. Je to nejlépe dochovaná stavba z doby římské antiky. Dal ho postavit mezi Agrippovými a Neronovými lázněmi r. 27 př. n. l. Marcus Agrippa. Byl zasvěcen poctě nejvyšších bohů, ale především Martovi a Venuši, ochranným patronům rodu Juliů. Původně sloužil jako chrám, později byl obnovován, hlavně v l. 120 - 126 za císaře Hadriána, kdy prodělal velké změny a dostal dnešní vzhled. Hadrián nechal posunout průčelí o 180° na sever, Pantheon dostal velký pronaos se sloupovou chodbou, okrouhlou cellu završovala vysoká klenba. Pronaos odpovídal přibližně prvnímu Agrippovu chrámu. Za průčelím s osmi sloupy ze šedého mramoru se tyčily dvě další řady se čtyřmi sloupy, které členily předsíň do tří lodí. Předsíň s cellou spojovala cihlová budova se dvěma postranními schodišti, po kterých bylo možné se dostat do krypty. Vcházelo se do ní mohutnými bronzovými dveřmi.

Na architrávu je nápis M(arcus) Agrippa L(ci) F(ilius) Cos tertium fecit, který dal provést císař Hadrián, protože na své monumenty nikdy nenechal vytesat své jméno. V překladu tento nápis znamená: Postavený M. Agrippou, synem Lucia, když byl potřetí konsulem.

V předsíni je 16 antických sloupů, které jsou 12,5 metru vysoké. Vchod tvoří mohutné dvoukřídlé dveře pobité bronzem, které jsou také antické.

Pantheon má tvar mohutné rotundy s kupolí a interiér je osvětlen pouze kruhovým otvorem v kupoli o průměru 9 metrů. Výška interiéru je 43,2 metrů (150 římských stop) a rovná se jeho průměru. Výška kupole odpovídá výšce kolmo se zvedající stěny.

Kopule je mistrovským stavebním dílem, má nejširší zděnou klenbu všech dob. Kopuli podpírá 6 metrů silná zeď, která měla směrem vzhůru stále lehčí konstrukci. Kopule byla odlita najednou nad mohutným dřevěným středem a skládá se z pěti soustředných řad zdobených kazetami, které probíhají kolem 9 metrů velkého kulatého otvoru pro světlo. Litá malta s tufovými kameny a cihlami se tu střídá s maltou, ve které jsou obsaženy kousky sopečného kamene. Rovněž kazetová klenba snižuje podstatně váhu. Ve své době to byla největší zaklenutá stavba na světě. Z technického hlediska se jedná o inovaci, protože budova je samonosná a spočívá celá na základech, zatímco 16 výklenků a oblouky roznášejí tlak.

Budovu daroval východořímský císař Fokas v r. 609 papeži Bonifáci IV., který ji vysvětil jako kostel Santa Maria Rotonda. Stavba byla uchována v době všeobecného ničení pohanských památek proto, že do chrámu bylo svezeno 28 povozů ostatků prvních křesťanů z katakomb. V 7. st. nechal císař Konstantin II. ze střechy strhnout zlaté a bronzové plotny a odvezl je do Konstantinopole. R. 1632 dal papež Urban VIII. z rodu Barberini strhnout ze stropu atria zlatěbronzové ornamenty, které byly odevzdány Berninimu, aby z nich zhotovil baldachýn a sloupy papežského oltáře v chrámu sv. Petra. Odtud pochází rčení: „Quod non fecit barbari, fecerunt Barberini!“, „Co neučinili barbaři, učinili Barberini.“ V druhé nice vpravo je hrobka krále Vittoria Emanuela II., proti ní je hrobka Umberta I. a vpravo od něj je hrobka Raffaela.