Stavby na Forum Romanum
Titův triumfální oblouk
byl postaven na počest dobyvatele Jeruzaléma r. 70 n. l. Domitianem z pentelského mramoru poté, co byl r. 81 prohlášen za božského. Na vysoké atice je ještě dnes dobře vidět věnovací nápis. Uvnitř oblouku jsou reliéfy znázorňující triumfální průvod se zajatými Židy a se sedmiramenným svícnem. Na klenbě vynáší orel Tita k nebi.
Chrám Venuše a Romy
se začal stavět v r. 121 n.l. podle návrhu samotného císaře Hadriána. Celý komplex měl velkolepé rozměry 100 x 145 metrů. Jednalo se o největší chrám antického Říma. Dnešní podoba je z přestavby po jednom z požárů za císaře Maxencia v r. 307. nejprve byla nad pozůstatky atria Neronova zlatého domu zřízena mohutná umělá terasa. Dvě dvojité sloupové kolonády s propylaji uprostřed ohraničovaly posvátný okrsek na severu a na jihu. Hlavní vstup směřoval na západě k Foru Romanu. Nacházela se tu cella bohyně Romy obrácená k Foru, a druhá cella bohyně Venuše obrácená ke Koloseu. Na podlaze vytvářel barevný mramor geometrické vzory.
Na místě původního chrámu Venuše a Romy byl postaven kostel Santa Francesca Romana. Kostel byl postaven v 10. st., prošel během staletí několika přestavbami. Travertinové průčelí a bílá fasáda od Carla Lombardiho
jsou z r. 1615. Na konci lodě se nachází oblouk Arco Santo se zpovědnicí od Berniniho z vícebarevného mramoru a dále kapli s mramorovým sousoším sv. Františky Římské a anděla.
Na pravém konci příčné lodi jsou za mříží dva čedičové kameny, na nichž jsou podle legendy dvě stopy zanechané sv. Petrem, který se odebíral na mši do tohoto kostela. Na hlavním oltáři je Madona s dítětem z 12. st.
Maxentiova neboli Constantinova bazilika
Stála zde také Maxentiova neboli Constantinova bazilika. Její stavbu začal r. 308 císař Maxentius, ale dokončil až jeho přemožitel, císař Konstantinus. Sloužila jako sídlo prefektury, která od této chvíle spojila pod sebe veškerou státní správu. Nahradila starší komplex z doby Flávijů – sklad pepře, koření, omamných prostředků a léků. Bazilika byla 100 metrů dlouhá, 65 metrů široká, měla tři lodi se zachovaným kazetovým klenutím v pravé z nich. Středová loď měla rozměry 80 x 25 x 35 metrů. Loď byla zakryta třemi klenbami do kříže
a podpíraná osmi mramorovými sloupy o výšce 14,5 metru. Jeden jediný sloup se dochoval a dnes stojí na Piazza Sant Maria Maggiore, jinak se všechny ostatní ztratily. V zadní části baziliky stála socha císaře Konstantina, jejíž hlava byla vysoká 2,6 metru. Osvětlení střední lodi baziliky bylo dosaženo řadou oken vybudovaných v horní části, zatímco pro menší lodi byla vybudována polokruhová okna ve dvou řadách. Podlahu zdobily geometrické vzory z různobarevného mramoru. Mramorové desky pokrývaly také vnitřní stěny a budily dojem moci
a blahobytu.
Romulův chrám
Romulův chrám je okrouhlá svatyně, kterou nechal zasvětit císař Maxentius svému předčasně zemřelému synovi Romulovi. Podle nálezů byl chrám zasvěcen Jovu Statorovi, ochránci státu. Konstantin prý kult tohoto boha zakázal poté,
co Maxentius krátkodobě zasvětil chrám Romulovi. Uprostřed průčelí jsou původní bronzové dveře, orámované dvěma porfyrovými sloupy, které drží mramorový architráv. V 6. st. se chrám stal vstupní částí kostela Ss. Cosme e Damiano.
Faustin chrám
Vpravo od Via dei Fori Imperiali je Faustin chrám
z r. 141, ze kterého se zachovala předsíň a část cely. Chrám postavil císař Antoninus Pius pro svou ženu Faustinu. Průčelí chrámu zdobí šest korintských sloupů, za nimi stál obětní oltář, vlys je zdoben květinovými motivy a motivy pegasů. Na jednom z nápisů se dokonce dochovalo věnování Faustině. Jméno císaře bylo připojeno až po jeho smrti. Vnitřek nyní slouží jako kostel San Lorenzo, který má barokní fasádu z r. 1602.
...více o stavbách na Forum Romanum - 2. část »
